Znak a vlajka obce

Znak a vlajka obce

Počátky poznatelné historie obce jsou spojeny s litoměřickou kapitulou a obec Slatina se poprvé připomíná v roce 1218 v listině vydané pro tuto instituci v Budyni nad Ohří českým králem Přemyslem Otakarem I. Litoměřický probošt byl v roce 1319 iniciátorem nového emfyteutického vysazení vsi, která byla v době předchozí poničena. Vznikla okrouhlice s rozlehlou návsí a kostelem na její jižní straně.  Kostel, původně zasvěcený sv. Václavovi se připomíná od roku 1380 jako farní. Ves ležela na důležité cestě spojující Litoměřice s Libochovicemi a byla známa jako tzv. slatinská cesta.

Litoměřická kapitula zastavovala ves šlechticům již před polovinou 14. století. V době husitských válek byla Slatina v moci Zajíců z Házmburka a příslušela k obci Klapý. Později se znovu vrátila do majetku litoměřické kapituly. V roce 1587 potvrdil císař Rudolf II. výměnu vsi Slatiny mezi kapitulou a Jiřím z Lobkowitz na Libochovicích. Tak se ves dostala do trvalého držení světské vrchnosti a náležela nadále k panství libochovického. Za třicetileté války zanikla ve Slatině fara. Kostel byl přestavěn v polovině 18. století a znovu zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.

Podoba jména obce se v průběhu století nijak neměnila. Jazykovědci vykládají význam místního jména Slatina jako „místo bažinaté, zvláště kde se rašelina dobývá“. Se jménem obce lze spojit květinu nazvanou Sivěnka slatinná (Glaux maritima L.). Roste na slaných půdách a vyskytuje se v Čechách i na Moravě. Je rozšířena jak v Polabí, tak i v Poohří. Zelená, patnáct cm vysoká bylina má drobné pětilisté kalichovité květy načervenalé, růžové a také bílé.

Znak obce Slatina odpovídá popisu: ve štítě stříbrno-zeleně děleném modro-stříbrně dělený kotouč, ve kterém nahoře pět (2, 3) zlatých šestihrotých hvězd a dole z jednoho rostou tři přirozené stonky sivěnky slatinné, každý s dvěma květy. Stonky sivěnky slatinné v dolní polovině kotouče jsou mluvícím znamením. Jménem obce je také inspirováno stříbrno-zelené dělení štítu, které označuje bažinaté místo (zelená) se slanou půdou (bílá). Kotouč symbolizuje půdorysný tvar obce – okrouhlici. Pět hvězd v horní polovině se vztahuje k zasvěcení latinského kostela sv. Janovi Nepomuckému.

Prapor opakuje podobu znaku a má sním shodný výklad.

ZPĚT